Beauceron - standard



FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I.-Standard č. 44 / 16. 01. 2002
NĚMECKÝ PŘEKLAD: paní Michele Chauliac-Sneider

BERGER DE BEAUCE – BAS ROUGE

(Beauceron)

 

Země původu: Francie

Datum publikace platného originálního standardu:: 29.11.2001.

Použití: ovčácký pes, hlídací pes

Klasifikace fci:
Skupina I – ovčáčtí psi a honáčtí psi
(s výjimkou švýcarských salašnických psů)
Skupina I – ovčáčtí psi a honáčtí psi
S pracovní zkouškou

Krátký historický přehled: Názvy Chien de Beauce, Beauceron a Bas-Rouge dostalo toto plemeno na konci 19. století. Uvedené názvy označovaly ovčácké psy stejného typu s krátkým osrstěním v obličeji a drsnou krátkou srstí, s kupírovanýma ušima. Na čtyřech tlapách a na těle měli pálení, a proto dostali název “Bas-Rouge” – červené punčochy. Zbarvení srsti bylo obvykle černé s pálením, existovali ale také psi se šedým zbarvením, s jednotným černým zbarvením a dokonce i celí žlutí. Tito psi se chovali a vybírali pro svoji schopnost vést a chránit stáda.

Celkový vzhled: Beauceron je pes velkého vzrůstu, pevný, rustikální, silný, dobře stavěný a svalnatý, aniž by byl těžkopádný.

Důležité proporce: Beauceron je pes přiměřených proporcí. Délka jeho trupu měřená od ramenního kloubu až po vrchol sedací kosti musí být poněkud delší než jeho kohoutková výška.
Délka hlavy: 2/5 kohoutkové výšky. Šířka a výška mozkovny je poněkud menší než polovina celkové délky hlavy. Mozkovna a tlama jsou stejné délky.

Chování / charakter (povaha): Sebejisté a nebojácné vystupování. Výraz je upřímný, nikdy zlý, bojácný ani neklidný. Povaha by měla být poslušná a nebojácná.

Hlava: Dobře modelovaná s harmonickými liniemi. Při pohledu ze strany by měl probíhat hřbet nosu téměř rovnoběžně s horní linií mozkovny.
Mozkovna:
Lebka: Plochá nebo lehce klenutá. Linie temene málo vyjádřená, týlní hrbol na konci lebky dobře patrný.
Stop: Málo vyjádřený, uprostřed mezi týlním hrbolem a špičkou čenichu.

Lebka obličejové části:
Nosní houba: Dobře vyvinutá v poměru k tlamě, nikdy není rozštěpená a vždy je černá.
Tlama: Nikdy příliš úzká, nikdy není špičatá.
Pysky: Pevné a vždy dobře pigmentované. Horní pysk překrývá dolní pysk, aniž by volně visel; v koutku tlamy tvoří velmi lehký záhyb, ale vždy musí zůstat pevný.
Čelisti / zuby:: silné; nůžkový skus
Oči: Vodorovně uložené, lehce oválného tvaru. Duhovka by měla být tmavě hnědá, ale nikdy světlejší než barvy tmavých lískových oříšků (platí i v případě, že je pálení světlejší). U harlekýnů jsou povoleny oči různých barev.
Uši: Vysoko nasazené. Kupírované jsou rovné, nesměřují ani od sebe, ani k sobě, špička ukazuje lehce kupředu. U správně nesených uší probíhá prodloužení boční linie krku přesně středem ušního boltce. Přirozené uši jsou zpola postavené nebo visící, neměly by přiléhat. Oči jsou ploché a spíše krátké; jejich délka odpovídá polovině délky hlavy.

Krk: Dobře osvalený, dobré délky, harmonicky spojen s plecemi.

Trup:
Horní linie: Hřbet je rovný. Bederní partie je krátká, široká a osvalená. Záď je lehce skloněná.
Kohoutek: Dobře zdůrazněn.
Hruď: Obvod hrudníku přesahuje kohoutkovou výšku o 1/5; dosahuje k lokti, je široký, hluboký a dlouhý.

Ocas:: Dlouhý, nízko nesený, dosahující nejméně k hleznu, bez odchylek ke straně; tvoří lehký háček v podobě písmene “J”. V pohybu může být ocas nesen poněkud výš než je horní linie hřbetu.

Končetiny:
Hrudní končetiny: Při pohledu zepředu a ze strany stojí svisle.
Plece: Šikmé a středně dlouhé.
Předloktí: Svalnaté
Tlapy hrudních končetin: Silné, kulaté, kompaktní. Drápy jsou vždy černé. Polštářky tlap jsou tvrdé, ale pružné.

Pánevní končetiny: Při pohledu zepředu a ze strany stojí svisle.
Stehna: Široká a svalnatá.
Hlezno: Silné; nejsou postaveny příliš nízko, vrchol se nachází zhruba v 1 kohoutkové výšky; s holení tvoří dobře otevřený úhel. Kosti nadprstí jsou téměř svislé, postavené lehce za sedacím hrbolem.
Tlapy pánevních končetin:: Silné, kulaté, kompaktní.
Paspárky: Z důvodů tradice by chtěli ovčáci zachovat dvojité paspárky. Paspárky vykazují dobře oddělené prsty s drápy poměrně těsně u tlapy.

Chody: Pružný a přirozený (nenucený). Končetiny zůstávají dobře v řadě. Beauceron by měl mít prostorný a dlouhý klus.

Osrstění:
Srst: Na hlavě krátká, na těle silná, krátká, hustá, pevně přiléhající, o délce 3 – 4 cm. Kalhoty a spodní strana ocasu jsou vždy lehce roztřepené. Podsada krátká, jemná, hustá a hebká, přednostně v barvě myší šedi, velmi těsně přiléhající, nikdy neprosvítá krycí srstí.


Barvy:
  1. Černá a pálená (černá s tříslovými odznaky): Červené punčochy. Černá barva temná, pálení by mělo být v barvě červené veverky. Tříslové odznaky by měly mít následující rozložení:
  2. Harlekýn (modře skvrnitý s tříslovými odznaky): šedá, černý a s pálením, osrstění je částečně stejnoměrně šedě skvrnité a černé, skvrny jsou dobře rozložené, někdy více černé než šedé. Odznaky jsou stejné jako u černé s pálením. Diskrétní bílý znak na hrudi se toleruje.

Velikost:
Kohoutková výška:
Psi 65 až 70 cm
Feny 61 až 68 cm

Vady: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

Vylučující vady:

Poznámka: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.

 

 

 

 

CHS Z Dorky